Naší usměvavé klientce se jako jedné z mála podařilo získat stipendium na studium jazyka od vlády Severního Teritoria. Na sever Austrálie odjela i s přítelem na začátku roku 2020. Přečti si rozhovor s Anet (nejen) o životě v exotickém Darwinu.
Naší usměvavé klientce se jako jedné z mála podařilo získat stipendium na studium jazyka od vlády Severního Teritoria. Na sever Austrálie odjela i s přítelem na začátku roku 2020. Přečti si rozhovor s Anet (nejen) o životě v exotickém Darwinu.
Dostala jsi příležitost k využití stipendia od vlády Severního Teritoria, vzpomínáš si na to, jak probíhalo slavnostní předání a co vše bylo potřeba k získání stipendia?
Vzpomínám, bylo to velkolepé a moc krásné. Probíhalo to ve slavnostní budově, kde byl připraven i program a chutné občerstvení. Než se ceremoniálně stipendium předalo, tak jsme si mohli pochovat v ruce různá australská zvířátka - hady, ještěrky, papouška. Předání samotné bylo moc hezké, dostala jsem certifikát a připadala jsem si výjimečně. Byla jsem vděčná, že se mi to stipendium podařilo získat, za což mimochodem moc děkuji celému IP:)
K získání stipendia bylo potřeba 2 profesionální doporučení, motivační dopis, doporučení k získání stipendia od školy a podepsání spousty různých formulářů, s kterými mi pomohli v Information Planet.
Jak hodnotíš výuku na škole International House v Darwinu?
Škola je skvělá, chodím tam moc ráda. Každý učitel, který učí určitou úroveň, tak se pro ní perfektně hodí. Já jsem začínala na úrovni začátečníka a tempo a styl mluvy učitele bylo úplně super. Všechny hodiny jsou vedené zábavnou formou a člověk nemá problém neustále dávat pozor. Každý den dostáváme úkoly, takže co se přes den naučíme, tak si hned procvičíme a společně to kontrolujeme. I holky na recepci jsou moc ochotné, i když třeba člověk nemá tu angličtinu dobrou, nemusí si připadat jako blbec a nemusí se bát na cokoliv zeptat. Takže v tomto za 1*. Teď jsem ve třetí úrovni, kde se hodně mluví a trénujeme také prezentační dovednosti. Celkově je ve škole hodně přátelská a rodinná atmosféra, dost často si navzájem i vaříme a sdílíme kuchyně. Člověk má šanci toho i spoustu ochutnat:) Jeden učitel říkal, že vyučoval v Sydney a něco takového nezažil. Kamarádská a komorní atmosféra dělá Darwin Darwinem.
Jak se vám líbí Darwin jako město a jaké máte celkově pocity ze Severního Teritoria?
Já jsem teda nebyla v jiných městech a nemám s čím srovnávat, ale pro mě je Darwin naprosto geniální. My jsme si tady koupili kolo a všude dojedeme do maximálně 20 minut. Všude je to blízko. Rozlohou mi Darwin maximálně vyhovuje. Máme blízko do Kakadu National Park, kde je nádherná příroda. Jsou tu přenádherné západy i východy slunce, snad každý den to tu hraje všemi barvami, jaké si jen člověk dovede představit. Naopak jsem v Darwinu zažila největší bouřku svého života. Když jsme odjížděli z České republiky spousta lidí nás před Darwinem varovalo, abychom nebyli zklamaní, že je to malé město a že se nedá koupat v moři kvůli krokodýlům. Opak je pravdou. Jsme z Darwinu nadšení. Člověk tady cítí, jak je příroda mocná a jak my jsme malincí. A i díky tomu Darwin miluju. Seznámili jsme se tu se super partou místních lidí, kteří nás berou i na tzv. secret places, kam turisté běžně nechodí. Jsou to většinou kempy v divoké přírodě, často bez sociálního zázemí, ale jsou tam třeba teplé prameny a můžeme si pustit nahlas hudbu, aniž by to kohokoliv obtěžovalo. Když jsme byli v bushi, kde jsme nocovali, viděli jsme pouhým okem Mléčnou dráhu. Byla jsem opravdu unešená, dotkla jsem se hvězd. Nepopsatelné, jak neskutečná nádhera to byla, je to zážitek na celý život.
Jak se v Darwinu hledá práce a ubytování?
My jsme přijeli a bylo období dešťů, má pršet 24 hodin 7 dní v kuse, ale už 2 roky se tak neděje a prší třeba jeden den v týdnu. Každopádně během téhle “mokré sezóny” se v Darwinu moc nepracuje a mají nepsané prázdniny. A v suché sezóně by naopak mělo být práce hodně, no jenže pak začala situace s koronavirem, která zabránila příchodu turistů, kteří tu hýbou s ekonomikou. Takže s nabídkou práce to bylo mizerné. Na druhou stranu v tomto těžkém období bylo Severní teritorium jedno z nejbezpečnějších míst na světě, protože se díky opatřením, které vláda Severního teritoria udělala, se vir mezi lidi vůbec nedostal. Díky tomu všemu nemůžu soudit normální stav ohledně práce. Já jsem zkoušela najít práci v restauraci nebo obchodě, to se mi nedařilo. Vypracovala jsem si životopis na základě mých dosavadních zkušeností (design interiérů a realitní makléř), obeslala jsem 18 společností. Do 8 hodin se mi ozvali z jedné firmy, že mají zájem, šla jsem na pohovor a vzali mě. Ale bohužel situaci zkomplikoval zase koronavir, protože firmě investor nechtěl poslat peníze na zálohu na projekt, na kterém jsem se měla podílet. Takže bych řekla, že v normální situaci se práce najít dá, pokud chceš. Můj přítel chtěl pracovat ve stavebnictví, což se mu nepoštěstilo. Ale hned ze začátku se mu podařilo najít práci jako masér, má to dlouho jako koníček a tady se tím začal živit. Spousta lidí mi říkalo, že v běžné sezóně je nejlepší roznášet životopisy do obchodů a restaurací osobně. Je vždy dobré si vyžádat schůzku přímo s manažerem, ten uvidí, že jste schopní, komunikativní a dají vám tu práci spíš než když něco pošlete emailem.
Ubytování se hledá na internetu, jde se na prohlídku a buď se bere nebo ne, je to rychlá akce. Nejlepší je jít přes skupiny na Facebooku- Ubytování v Darwinu, Pronájem v Darwinu atd. Ten co nabízí ubytování vidí i váš profil, takže je to snadnější. A určitě doporučuji se hned ptát i spolužáků ve škole. Nám se podařilo sehnat sdílené ubytování za klasickou cenu pro studenty 5 min na kole od školy, s velikou terasou, výhledem na moře, s vířivkou na balkoně, s přístupnou střechou, kde chodíme cvičit jogu a posilovat a také se z ní kocháme sledováním západů a východů slunce. Spolubydlící jsou různých národností. Převážně z Anglie a tak mám příležitost denně angličtinu uvádět do praxe.
Využili jste služby Information Planet. S čím vám agentura pomohla?
Ano, využila jsem služeb IP. A využili jsme je na maximum, pomohli mi zařídit všechno - od víz, stipendia, dokumentů, dopisů.. Já už si to ani nepamatuju, ale bylo toho moooc. A byla jsem za to vděčná, protože to byla taková rychloakce. V podstatě jsme se rozhodli a do měsíce jsme tu byli. Cítíme, že ze strany IP byla opravdu veliká pomoc a práce, kterou si člověk nedovede ani představit, dokud nezažije. Nic jsme za jejich služby neplatili, ale i kdybych měla zaplatit, tak ty peníze ráda dám.
Co byl zatím tvůj nejhorší zážitek v Austrálii?
Ze začátku pobytu moje tělo asi dostalo šok, protože jsem hned po příjezdu dostala silnou alergii a celá jsem se osypala. Nevěděla jsem, z čeho to mám, zkoušela jsem vysadit a změnit všechno, co šlo, byla jsem u doktora na odběrech, v noci jsem myslela, že se rozškrábu, až jsem se fakt chtěla vrátit do Čech. Zpětně se na to koukám a myslím, že hrálo více věcí dohromady. Velká změna klimatu, přijeli jsme vlastně z mrazu z ČR do tropů. Dost asi hrála roli i psychika a stres, protože jsem opravdu totálně vystoupila ze své komfortní zóny jistoty a pohodlí a začala někde úplně od začátku. K tomu velkým strašákem byla jazyková bariéra. Na střední jsem měla učitelku angličtiny, která na mě byla zasednutá a měla jsem kvůli ní vůči angličtině odpor. A najednou jsem musela domlouvat ubytování, komunikovat ve škole a hledat práci v angličtině.. Ze začátku to bylo náročné, protože tady na mě všichni mluvili anglicky a není jiná cesta, jak se s nimi dorozumět. Tuhle bariéru se mi už teď podařilo zbourat a najednou jsem si to začala užívat. Dokonce jsem dostala ocenění studenta měsíce za duben. Ještě jsem nikdy žádné ocenění za angličtinu nedostala. A tak mě to velice překvapilo, zároveň moc potěšilo a namotivovalo k dalším výsledkům.
A zpětně si myslím, že pro mě bylo hodně poučné - poznat sama sebe v krizových situacích a naučit se být víc v klidu. Zažila jsem tady svojí obrovskou osobnostní životní transformaci. I s přítelem to hodně utužilo náš vztah.
A nejlepší zážitek?
Nejhezčí zážitek .. to bylo v den mých narozenin, kdy mě zaplavila obrovská vděčnost a uvědomění, co od života chci a nechci. Měla jsem možnost se poznávat a prozkoumávat ze všech stran. Naprosto jsem se v Austrálii našla a moc se mi ulevilo. Je tu spoustu věcí, co mě obohacuje a to je asi to nejdůležitější z celého “výletu”. Třeba ve škole probíráme mnoho věcí napříč mnoha kulturami a zeměmi, takže mimo angličtiny má člověk i větší všeobecný přehled. To že se lidé z celého světa baví na jednom místě o jednom tématu mi dává úplně nový rozhled a neměla jsem šanci to jinde zažít. Lidé ze zahraničí jsou dost často velmi rádi, že v Austrálii mohou být a dokážou si tak užívat každý den naplno. Až je to nakažlivé - člověk si užívá počasí, sluníčka, té krásné divoké přírody, pozorování dravých ptáků a je tu prostě taková atmosféra radosti. Poznala jsem tady spoustu báječných lidí, kteří mi přirostli k srdci. Zpíváme, tancujeme nebo prostě jenom tak jsme.
Austrálie může být obrovskou výzvou pro každého, kdo chce vystoupit ze své komfortní zóny, protože v těch krizových situacích se dokážeme doopravdy poznat a může nás to v životě posunou jen dopředu.